YMCA v Československu a ČR

nás od druhé poloviny 19. století fungovala YMCA prostřednictvím tzv. "Křesťanských spolků mladíků" nebo tzv. "Křesťanských sdružení mládeže".

T. G. Masaryk, který poznal YMCA v západní Evropě, Spojených státech a v československých legiích na Rusi, oceňoval její křesťanský program, úsilí sloužit rozvoji mladých lidí a vážil si jejích ideálů a způsobů práce. Z jeho iniciativy k nám v roce 1920 Světová aliance YMCA vysílá 62 sekretářů, kteří vedle zakládání a rozvoje sdružení YMCA vyškolili české a slovenské dobrovolníky, z nichž nejschopnější vyslali do jednoročních i delších speciálních ymkařských kursů v USA.

Během dvou let je založeno čtrnáct místních sdružení, přes 70 vojenských domovů, pořízeny tři domy YMCA (Bratislava, Olomouc, Praha) a šest rozestavěno (Banská Bystrica, Hradec Králové, Znojmo, Kladno, Liberec a Lučenec), přičemž příspěvek americké a kanadské YMCA činil 29,6 mil. Kč, zakládají se letní tábory. Československá YMCA byla ustavena 21.dubna 1921. Delegáty místních sdružení byl zvolen ústřední výbor YMCA v Československu, jehož prvním předsedou se stal prof. Dr. František Drtina, význačný filozof, vědec a politik. Členy byli mimo jiné prof. Dr. Emanuel Rádl a Ing. Václav Havel (otec bývalého prezidenta ČR).

Československá YMCA byla snad jako jediná na světě ustavena "shora" - nejprve byl zřízen Ústřední výbor a teprve pak došlo k jeho volbě členstvem. Ve dnech 1. - 3. července 1921 se ve Studentském domově v Praze konal 1. sjezd československé YMCA. V zastoupení předsedy Ústředního výboru Františka Drtiny předsedal tomuto sjezdu Emanuel Rádl. V tištěné zprávě sjezdu bylo uveřejněno úvodní slovo prof. Drtiny a také projevy významných osobností: generálního sekretáře české centrály americké YMCA Mr. W. W. Gethmana (Dva roky práce YMCA pro československé občany), Em. Rádla (Československá YMCA), Dr. Karla Friese (Světový cíl YMCA), prof. dr. W. S. Orra (Výchovná a osvětová práce YMCA), dr. Jar. Koseho, prof. J. A. Pípala (Tělovýchovný program YMCA) a prof. dr. F. Žilky (Požadavky, jež náboženství klade na mladé muže nové Evropy). Účastníků na sjezdu bylo asi sto. Roku 1922 byla YMCA v Československu přijata na sjezdu v Kodani za člena Světové aliance YMCA (WAY).

V době rostoucího významu ekumenismu byla čsl. YMCA se svým měsíčníkem Křesťanská revue považována za jeho průkopníka. Světoznámý protestantský teolog prof. dr. J. L. Hromádka, jeden z duchovních vůdců YMCA, veřejně odsoudil povrchní, nesnášenlivý postoj vůči římskokatolické církvi (reakci na její úzké sepjetí s habsburským režimem), populární v prvních letech po 1. světové válce.

Za první republiky, kdy smíření národnostních rozporů patřilo k podmínkám existence státu, bylo zřízení místního sdružení v Liberci důležité pro sblížení německo-české, v Lučenci pro sblížení maďarsko-slovenské. Ani naše společnost není prosta národnostních nálad, projevujících se v postojích k Romům, Vietnamcům, Izraelcům. Také zde má YMCA, která se všude na světě angažuje v boji proti diskriminaci a neporozumění mezi národy a lidmi, užitečné pole působení.

Ve 20. letech YMCA otevřela první studentskou menzu v Praze, pořádala putovní protikuřácké a protialkoholní výstavy, propagovala sexuální výchovu, zavedla oslavu Svátku matek, organizovala Vánoční strom republiky v Olomouci. V roce 1930 měla 12 domů a působily v ní i některé autonomní svazy, např. Akademická YMCA (studentský odbor). V každé budově byla levná svobodárna, kavárna a jídelna, tělocvična, společenská a přednášková místnost a několik kluboven. Před 2. světovou válkou měla YMCA v Československu cca20 000 členů, působilo v ní více než dvacet zájmových klubů, z toho tři jazykové, šest odborných a čtyři programové, například Anglický klub, "Y" - klub a jiné. Vydávala řadu časopisů, např. Náš úkol, TEP pražské YMCA, Život Ymky v Hradci Králové, měsíčník Křesťanská revue, stovky knih, příruček a brožur pro mládež, almanachy apod. Provozovala 15 táborů, které se staly velmi populárními a na něž účastníci vzpomínají dodnes. (Jako chlapci prošli tábory YMCA mnozí významní představitelé našeho státu.) Svou vážnost a vliv si získala právě svou duchovní silou, tolerancí a nepředstíraným zájmem o člověka. O své členy pečovala zejména v oblasti sportu, vzdělání, kultury a mravní výchovy. Některé sporty - volejbal, basketbal, playgroundbal, odbíjená, sportovní lukostřelba, softbal - se do ČSR dostaly právě prostřednictvím YMCA, v níž vyrostla řada sportovců i reprezentantů. K rozšiřování duševního obzoru sloužily hlavně besedy v debatních a diskuzních klubech a skupinách. Členové se učili klást otázky, odpovídat na ně, diskutovat a samostatně přemýšlet. Platila zásada "Hájit čisté svědomí, čisté chování, čistou řeč, čistý sport, poctivou hru - a to vždy a všude".

Za 2. světové války byla činnost YMCA krátce po vzniku protektorátu zakázána. Mnoho členů YMCA se aktivně podílelo na protifašistickém domácím i zahraničním odboji a řada z nich za to zaplatila vězením i životem (mezi nimi i tři sekteráři YMCA - dr. Jaroslav Šimsa, ak. Jaroslav Valenta a dr. Rudolf Mareš). Po ukončení války YMCA činnost obnovila. Zorganizovala v ČSR rozsáhlou pomoc pro všechny děti, které ztratily za války některého z rodičů. Jako jedna z prvních organizací se kriticky postavila proti českému a slovenskému nacionálnímu šovinismu, který po skončení války zachvátil politické strany a značnou část obyvatelstva (mučení a zabíjení Němců i Maďarů jako pomsta za kolektivní vinu). V roce 1948 začala být její práce znovu omezována, roku 1950 na ni byla uvalena národní správa, v lednu 1951 musela svou činnost ukončit a majetek "darovat" státu.

V krátkém období "Pražského jara" se YMCA pokusila o novou aktivaci činnosti, k její legalizaci však nedošlo a několikaměsíční epizoda nadějí na svobodu skončila okupací 21.8.1968.

Poslední obnova YMCA u nás začíná na sklonku roku 1989. V prosinci byl na schůzce asi 25 bývalých členů YMCA zvolen tříčlenný přípravný výbor, jehož úkolem byla příprava stanov a žádost o registraci organizace. Stanovy byly MV ČSFR schváleny a sdružení YMCA v Československu zaregistrováno 28.února 1990 pod čj.OV-242/P-90. Úsilí bylo podporováno Evropskou aliancí YMCA, která v únoru 1990 uspořádala v Praze mimořádnou konferenci o úkolech YMCA ve střední a východní Evropě. Obnovenou Ymku zde zastupoval PhDr. Lubor Drápal, bývalý sekretář Akademické YMCA po 2. světové válce. Činnost byla oficiálně obnovena 7. dubna 1990, kdy z ustavující členské schůze za účasti 113 osob vzešel 23členný prozatímní ústřední výbor. Na jeho schůzi byl 12.4.1990 zvolen výkonný výbor ve složení:

Prakticky současně byla založena místní sdružení v Praze, Hradci Králové, Bratislavě a Banské Bystrici. Celkový počet členů byl 180, z toho 150 starších 55 let. Ztráta dvou generací, absence demokratického životního stylu, angažovanost některých potenciálních vedoucích v politickém a kulturním životě nového státu jakož i nedostatek prostor, to vše způsobilo pomalejší rozvoj činnosti než tomu bylo po skončení 2. světové války.

YMCA v Československu vzala na vědomí tíživou ekonomickou situaci státu a smířila se s tím, že nedostane zpět finanční prostředky (včetně devizových) ani movitý majetek značné hodnoty, který ji byl odňat v padesátých letech. Nemůže se však smířit s tím, že nebyly vráceny její budovy (s výjimkou pražské, liberecké a v roce 1998 hradecké) a téměř všechny rezidenční tábory.

Činnost se rozbíhala za aktivní pomoci zahraničí. Prvním úkolem byla příprava mladých vedoucích. V dubnu se uskutečnil kurz švýcarské YMCA, o prázdninách výcvikový kurz v táboře YMCA v Rakousku, několik vedoucích se zúčastnilo seminářů dalších evropských YMCA (Polsko, Německo, Norsko, Anglie, Holandsko). Ke konci roku 1990 bylo evidováno asi 350 členů, veškerou práci vykonávali dobrovolníci. Rok 1991 znamenal růst členské základny, rozvinutí programů, začátky mezinárodní spolupráce a obnovení členství v Evropské a Světové Alianci YMCA. Rozběhla se táborová činnost, pokračovaly kurzy programových sekretářů a vedoucích táborů. Rozvíjela se spolupráce v americkém programu ICCP a pod záštitou Evropské Aliance YMCA vznikla korporace "Field group 3", jejímiž členy se postupně staly Kanada, USA, Anglie, Německo, Dánsko, Norsko, Švýcarsko a Rakousko. Tato skupina koordinovala finanční a programovou pomoc i pro naši Ymku, např. projekt Saphir umožnil pořízení moderní techniky.

S rozpadem ČSFR došlo i k rozdělení YMCA v Československu. Na ustavujícím valném shromáždění v Praze vznikla dne 7.11.1992 YMCA v České republice.

Základními články jsou místní a specializovaná sdružení, která společně tvoří občanské sdružení YMCA v ČR. To je členem Evropské (EAY) i Světové (WAY) aliance YMCA. Mezinárodní spolupráce jednotlivých sdružení je velmi různorodá, mladým lidem se otevírají rozsáhlé možnosti a nové obzory.

V roce 2001 prošla YMCA v ČR náročnou proměnou organizační struktury. Sdružení se mohou ucházet o právní subjektivitu.